Jak vlastně byla „mikrovlnka“ vymyšlena? Jak to v jejích vnitřních prostorách vlastně funguje? A proč do ní vlastně nemáme dávat některé materiály a potraviny?
Jak byla vynalezena
Prý to bylo takto. Pan Percy Spenncer vyráběl v roce 1945 Americe pro radar jedno důležité zařízení – magnetron. Vynálezce měl při práci s ním v kapse tabulku čokolády, která se mu najednou rozpustila. Zjistil, že to způsobily mikrovlny magnetronu. Po dvou letech pak vyrobili první mikrovlnnou troubu. Ale tu bychom do dnešních kuchyňských linek hodně těžko začleňovali. Hlavně na vyvýšená místa. Její hmotnost totiž byla něco kolem 400 kg. Minimalizace tohoto zařízení přišla postupně v pozdějších letech.
Proč se v ní jídlo vlastně ohřeje?
Je to díky vodě, kterou každý pokrm obsahuje. Molekula voda se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Tvoří spolu dipól tvaru šipky. Protože je asymetrický, nejsou v rovnováze ani jeho elektrické náboje. Působením mikrovln magnetronu se „nesymetrické“ molekuly rozkmitají (rezonují). Získají tím energii. V troubě je frekvence mikrovln nastavena právě tak, aby při ní molekuly vody rezonovaly. Voda se tak zahřívá a zahřívá tedy i vše, co ji obsahuje.
Proč se musí ohřívané jídlo točit?
Je to kvůli tomu, aby se ohřívalo rovnoměrně. Mikrovlny se totiž ve vnitřním prostoru zařízení různě odrážejí a vytváří místa, kde je účinek vyšší a místa, kde je naopak nižší (tzv. maxima a minima). Otáčení talíře s jídlem tedy eliminuje jejich vliv, nerovnoměrnost ohřevu.
Co a proč do ní nedáváme?
· kovy – když mikrovlny rozkmitají molekuly kovů, vznikne elektrický proud, silně se zajiskří a hoří materiál)
· celá vejce – voda uvnitř vejce se začne vařit a pára způsobí tlak a jeho explozi)
· jídlo na ledovém talíři – ohřívaný pokrm ho prudce zahřeje, pravděpodobně poté praskne
· jídlo v neprodyšně uzavřeném mikrotenovém sáčku – ten je potřeba vždy propíchnout, aby mohla unikat pára z ohřívaného obsahu (jinak může nastat problém viz vejce výše)