Dříve, když ještě žily naše pra pra prababičky, byly brambory prostě jídlo pro ty méně bohaté. I ty nejchudší vrstvy je měly na zahrádce nebo na ně vždy byly peníze. Takž se jedly skoro stále a se vším možným.
Jenže doba se měnila, z brambor se stala vzácná potravina, jejíž pěstování se jeví všem zemědělcům jako neekonomické. Proč to jde jinde v zahraničí raději nekomentují. Nevědí to?
Kdysi stály brambor kolem dvou korun kilo. Je však nutno pochopit, že se zdražuje vše a neustále. Nikdo už to neumí zastavit a někteří ani nechtějí. Naopak, jim to vyhovuje.
Zemědělci zasejí řepku a mají to bez starostí, protože tu pak jen sklidí. U brambor se holt musí makat. A proto je musíme dovážet z jiných zemí. Protože jsou prostě naši zemědělci líní? Protože se jim nechce dělat?
On bude možná pes zakopaný i někde jinde. Již vloni brambory chyběly a letos jich bude chybět zase, přestože se má sklidit přes sedm set sedmdesát tisíc tun. To je více než loni, a přesto jich bude málo. Problém bude asi zde. Přímo u pěstitele lze někde koupit kilo brambor za pětikačku a oba jsou spokojeni. Jak kupec, tak i pěstitel. Jenže při nákupu jinde, byť jen a trhu už máte velké štěstí, když splašíte brambory za deset korun kilo. V obchodech pak po patnácti, v marketech zhruba také tak a v některých po dvaceti a více korunách za kilogram.
Přesto tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal. Statečně tvrdí, že bude brambor dost a krize by nás neměla zasáhnout.
Místopředseda ČBS (Český bramborářský svaz) Vlastimil Rasocha zase tvrdí, že v produkci brambor jsme soběstační jen ze sedmdesáti procent.
Navíc je tato plodina zařazena do tak zvaných citlivých komodit, takže na ni zemědělci dostávají vyšší dotace.
Nu, uvidíme, kam čas dotlačí ceny a zda si budeme muset brambory kupovat již je jako sváteční jídlo. Možné je tady už naprosto všechno.